Mezi 13. a 20. stoletím se sklon šikmé věže v Pise zvýšil z přibližně 0,2 stupně severně na 5,5 stupně jižně – celkem 5,7 stupně pohybu. Od 90. let 20. století se však tento sklon vrátil zhruba o 1,5 stupně zpět směrem ke středu, a to díky projektu, jehož cílem bylo stabilizovat památku a zabránit jejímu možnému zřícení. Inženýrské práce byly zahájeny v roce 1990 a znamenaly třetí pokus o narovnání věže. Dva předchozí pokusy byly provedeny v letech 1838 a 1934, ale neúspěch těchto pokusů ve skutečnosti nebezpečný sklon ještě zhoršil . Potřetí se však inženýrům nejen podařilo narovnat věž, ale i poté se věž dále narovnávala.
Proces stabilizace zahrnoval instalaci protizávaží na severní stranu věže, aby se konstrukce naklonila zpět do vzpřímené polohy. Inženýři také vytěžili zeminu z vyšší strany základů a pomocí ocelových lan budovu postavili do vzpřímené polohy. Do roku 2001 se sklon snížil o 38 cm a měřil přibližně 4 stupně – méně než první zaznamenané měření z roku 1817, které činilo 4,9 stupně . Inženýři považovali projekt za úspěšný a posouzení z roku 2005 prohlásilo věž za bezpečnou na dalších 300 let.
